Arolla

Ledolezení v Arolle

Cíl výpravy: Arolla, Švýcarsko

Datum: 11-12.2. 2017

Obtížnost: WI 3-4+

Členové výpravy: Mrqa, Javor

Tak tohle bylo moje první ledolezení, kdy jsem měl tahat na prvního. Ohledně lezení jsem měl dobrou průpravu od Zobana, ale vrtání šroubů v kolmých úsecích moc odzkoušeno nebylo, ale tam, kde nabyly zkušenosti, byla vůle :)

Brzo ráno jsme s Javorem vyrazili do Sionu, kde jsme se setkali s druhou ledolezeckou dvojicí - Dándy a Jura - a vyrazili nahoru směr Arolla. Dojeli jsme pod krásný ledopád s názvem Cascade du Tunnel a ... a Javor zjistil, že nechal batoh s vybavením v autě. Takže zpátky do Sionu a o hodinu později jsme už konečně vycházeli z parkoviště směr ledopád.

Tam jsme byli celkem tři dvojce, ale místa byla dost, a tak jsme si překáželi poměrně minimálně - což bylo zejména tím, že jsme tu třetí dvojici předlezli, a tak nás shora bombardovali sněhem a ledem jen Dándy a Jura. Cascade du Tunnel je rychle přístupný a poměrně lehký 130 m dlouhý ledopád - převážně obtížnosti WI 3 s krátkými strmými pasážemi, takže celkově tak WI 3+.

Po vrcholovém cigárku jsme slanili dolů, a jelikož jsme byli všici dost nevyspalí a byly už dvě hodiny odpo, zabalili jsme to a přesunuli jsme se k Dándymu domů. Tam nás uvítala celá jeho veselá rodinka, i když jeho dvě malé dcerky (2 a 5 let) ze začátky vypadali, že neumí mluvit. Super večer u vínka a výborné večeře jsme prokládali opakováním techniky štandování a diskuzí o vybavení. Nakonec přišla na řadu ještě jedna láhev vína, kytara a zasloužený spánek.

Druhý den bylo v plánu něco ostřejšího: asi 50 metrová ledopád s 15 m obtížnosti WI 4+ a já to měl tahat... Hmm, bobky byly, ale bez toho by to byla nuda :) V úvodu nás čekala lehká květákovitá pasáž, která je sice easy, ale na šroubování je to horor. A potom přišlo 15 m WI 4+, solidní, kompaktní led v prakticky kolmé stěně. Jeden šroub, druhý, třetí... prvních deset metrů bylo nejobtížnějších, ale to to jsem měl v rukách ještě síly na rozdávání. Pak se sklon plynule zmenšoval, ale síla v rukou taky a musím uznat, že konečně až u pátého šroubu jsem měl možnost se nalepit na stěnu bez použití cepínů a vyklepat zápěstí. Zbytek byl už celkem v pohodě, a tak k 50 m nakonec stačilo 8 šroubů a štand o strom.

Javor s jedním hupnutím dolezl za mnou a pokračovali jsme dále do útrob skalní úžiny, kde se asi po sto metrech otevíral prostor připomínající římské Koloseum vytvořené z ledu. Tady jsme strávili asi dvě hodiny parádního lezení, kdy si každý z nás vytáhl asi 20 m cestu obtížnosti WI 3-4.

Kolem druhé odpoledne se k nám dostalo slunce, což je ten správný indikátor, abyste rychle zmizeli, a tak jsme slanili skrz jeden nádherný ledopád (WI 5), který, doufám, bude jednou z našich příštích destinací.